Jednoduchý přijímač AM rozhlasu pro KV
Zapojení tohoto přijímače rozšiřuje možnosti tranzistorovém audionu popsaného v předchozím článku. Původní zapojení je rozšířeno o jednoduchý VF zesilovač, který odděluje audionový stupeň od antény. Dvojice PNP tranzistorů audionového stupně je nově nahrazena NPN tranzistory. Použitý obvod NF zesilovače umožňuje poslech z reproduktoru. Další zajímavou změnou je ladění stanic doma vyrobenou proměnnou indukčností (variometrem) místo proměnné kapacity.
Variometr umožňuje plynulou změnu výsledné indukčnosti dvou sériově spojených cívek, které na sebe působí svým magnetickým polem. Otáčením jedné ze dvou cívek s indukčností L v úhlu 0-180º lze teoreticky získat výslednou indukčnost v rozsahu 0-4 L, avšak vlivem omezení vzájemné vazby bude dosažitelný rozsah menší a výsledná indukčnost nikdy neklesne na nulu.
Cívku variometru jsem postavil ze dvou 10 mm odřezků instalatérských plastových trubek ø 40 a 32 mm. Větší cívka má 9 závitů, menší cívka 10 závitů měděným lakovaným drátem ø 0,3 mm. Lakovaný drát je zakončen na každé straně vinutí v otvoru ø 1 mm několikanásobným protažením za okraj cívky, seškrábnutím laku a pocínováním. Pod pocínovaný drát je vložen kousek teflonové pásky. Vinutí je na několika místech fixováno kapkou vteřinového lepidla. Hřídelka variometru je z kousku mosazného svařovacího drátu ø 2 mm a prochází středem obou cívek. Prostor mezi cívkami vymezují odřezky tvrdé bužírky. Prostřední cívka se otáčí a k hřídelce je přilepena vteřinovým lepidlem. Na horním konci hřídelky je nasazen ladící knoflík s kleštinou, spodní konec je zasunut do otvoru v samolepící příchytce 30x30 mm. Spodní cívka je k příchytce symetricky stažena kouskem slabého rybářského vlasce. Spojení cívek do série je provedeno jemným lankem podle obrázku. Vývody musí být co nejkratší a živý konec variometru (báze VT2) musí být připojen na vnitřní cívku variometru. Měřením indukčnosti variometru jsem zjistil rozsah nastavení 2,7-14 µH, což u tohoto přijímače umožnuje přeladit 10-18 MHz bez přídavné paralelní kapacity. Pokud propojkou X1 připojíme paralelní kapacitu 47 pF, posuneme ladící rozsah na 5-10 MHz.
Nastavení audionu, připojení drátové antény a protiváhy bylo popsáno v předchozím článku. Bohužel, CW a SSB stanice lze tímto přijímačem poslouchat těžko. Rozsah přeladění přijímače je k poměru šířky radioamatérského pásma velký a audion se rozlaďuje přiblížením ruky nebo tlakem na hřídelku. V případě AM rozhlasu jsou ale změny kmitočtu relativně malé a dají se korigovat. Zde si můžete poslechnout záznam příjmu v pásmu 5-10 MHz v zimních večerních hodinách. Při experimentování můžete vyzkoušet snížit vazbu na audionový stupeň zmenšením kapacity C2 třeba až na 1 pF.
Při stavbě je nutné respektovat zásady VF konstrukcí. Nejcitlivějším místem přijímače jsou emitory tranzistorů audionového stupně a živý konec variometru. Vývody součástek z těchto míst musí být co nejkratší. Přijímač byl úspěšně vyzkoušen s tranzistory KF124 a BF241, ale jistě by šlo použít další podobné tranzistory.
Poslech AM rozhlasu v pásmu KV je na ústupu. Hlavním důvodem jsou moderní komunikační technologie, nízká kvalita poslechu a rušený příjem. Síla přijímaných stanic může značně kolísat. Záleží na přijímané frekvenci a stavu jednotlivých vrstev ionosféry. Ionizace jednotlivých vrstev ionosféry se mění s denní a roční dobou, navíc záleží na aktuální činnosti Slunce. Někdy může být pásmo úplně hluché, jindy jsou stanice tak silné, že musíme omezit signál z antény. Rušení v pásmu KV naopak přibývá. Především jde o různé průmyslové výrobky využívající pulzní řízení zátěže nebo vojenské OTH radary (Over The Horizont radars), které neúprosně a s velkou silou prochází pásmo KV. Přesto lze stavbou přijímače získat praktické zkušenosti, prozkoumat zahraniční vysílání rozhlasu dalekých zemí a pochopit vliv ionosféry na šíření radiových vln v pásmu KV.
